Tak se zase hlásím z našeho zapadákova na východě. Mohu poslušně hlásit, že zde vytrvale a otravně mrholí, autobusy mají pravidelně zpoždění, na našem gymplu úspěšně proběhli další přijímací zkoušky, přičemž při vzpomínání na ty naše jsme se se spolužáky ptali, jestli to nebyla chyba.

Na školním záchodě nám opravili sušidlo na ruce. Poslední dobou nesušilo, ale jenom tak pochrchlávalo. Teď má zase s chrchláním utrum a musí sušit, jak se na takový vysoušeč sluší a patří.

Profesor češtiny má novou kravatu, a co víc, docela vkusnou (červenou se stříbrnýma flekama), ale jinak je stejně nepříjemný jako obyčejně.

Jak tak pomalu startuje jaro, náš pan profesor základů společenských věd zaktivněl a celkem úspěšně nám prodlužuje život tím, že nám uděluje dvě lekce smíchu týdně. To třeba když přišel do třídy, postavil se před nás v jakési rádoby manekýnské póze, aby nám předvedl svůj "spring zero light" a potom nám vykládal o tom, kterak chodí se svým synem na náměstí pod gilotinu, totiž pod kyvadlo, okukovat topy a trička a sukně mladých děvčat. Úchyl? Ne... Sociologický průzkum. Nebo něco takového. On je totiž Danek na takové průzkumy zatížený.

"Kdybyste ho někdy viděli spát před Kauflandem, tak to nic, on jen sleduje důchodce. Oni se totiž chovají jako dav"

To jsem si nevymyslela, to je na našich spolužácích.

Nebo třeba když šel z jídelny, s jogurtem, který paní kuchařky přidávaly k obědu. Už na první chodbě narazil na dva podobné jogurty, které tam nejspíš nachali študáci ležet jak opuštěné potomky. Tak si jako prošel celou školu. Cestou jich napočítal nějakých... šestnáct? Z toho některé byly napůl snezené, snad jeden našel kdesi rozprsknutý na chodbě a pár jich bylo i takových, které byli celistvé. Nedotčené. K jídlu. Tak je posbíral, a měl na pár snídaní pro synka vystaráno.

Potom to ještě komentoval, jak jsme (někteří) nevychování bastardi, co by tomu řekli chudé děti v Africe.. Teda, zrovna bastardy nás nenazval, ale říkal, že je vidět, jak si lidi v severní, bohatší části světa ničeho neváží, jak si žijeme v blahobytu, že je na tom vidět určitá mentální i kulturní úrověň jeho kolegů ze školy a zopakoval to, co opakuje pořád, že nějaké jednorázové finanční výpomoci jsou vlastně kecy, způsob jak si umlčet svědomí... I když pak dodal, že je to furt lepší než nic.

Inu, jak říká staré čínské přísloví, Bible a já nevím kdo ještě - nedávej jim rybu, nauč je rybařit.