A tak se stalo, že za sebou skoro máme další vcelku pěkný, jarní den. Slunko pálí, ptáci robijů kravál, psi štěkají, maturanti se učí a tak dále.

A já idiot, místo toho, abych si užívala volnosti, kterou třeťák ještě pořád nabízí, se poflakuju o kompu. Ještě dneska ráno jsem zvažovala Majáles - jít, či nejít? Nakonec to ale za mě rozhodl pozdní oběd, věčně otravující plný nos, právě teď plný žaludek, únava, zkrátka je toho dost a já vás nechci nudit svými důvody, proč trávím (konečně!) volné odpoledne doma u kupy komponěntů. No ale... že jsem to chtěla? Ksákru, moje paměť je dobrá tak na dvě věci... a to si ani nepamatuju na jaké. Chvilenku. Já si vzpomenu.

Uuuž? Uuuž? Už!

Už vím. Reklama to byla. Není to sranda pomlouvat reklamu? A obvzlášť když se do toho pustí váš mírně praštěný učitel společenských věd. Takovej ten týpek, co rád pokukuje po důchodcích před Kauflandem a furt a pořád něco komentuje. On si vždycky najde něco. Třeba nedávno se strašně bavil tou jednou reklamou na jakýsi prášek, aviváž, či jakou chemikálií. Myslím tu, jak je tam ta paní s malým děckem v náručí, vedle ní trochu větší děcko a to se ptá matky "A mami, proč je Pavlík tak malý?" - "Protože je ještě malé miminko". Tomu říkám vysvětlení. Mimino je malé, protože je malé. To Danek (jako ten učitel) okomentoval tím, že jenom čeká, až najednou zničehožnic vystartuje z obrazovky 3D hlava a udělá na lidi "HAHAHAHAHA!".

Ono to fakt někdy působí, že si z nás autoři reklamy dělají srandu. Třeba jiná reklama na jiný prášek, která vždycky (v různých obměnách) jede podle zajetého schématu - myslím to, jak někde něco strašně zašpiní blátem, rtěnkama a jinýma, a pak ten panák špinitel vezme do ruky láhav s oním čistícím prostředkem, že ho nalije "přímo na skvrnu". A teď to příjde. Zlatý hřeb celé reklamy. Výkřik "Ne, vždyť to zničíte!!" Ony jsou případy, kdy ta věta zní opravdu divně, třeba když ten prostředek předvádí chlápek v růžovém tričku a onu slavnou větu vykřikne ženská z publika. Vážně nechápu, proč by ji měl zajímat osud nějakého trička.

A takových reklam a výroků, které mě napůl iritují a napůl baví je víc, třeba něco jako "to je katastrofa" nad politou podlahou a... a tak, v tomto bodě moje paměť ukončila svou pracovní dobu a šla na panáka, takže se omlouvám těm, které tento článek doposud bavil, a končím.