Před dávnými časy, když byla Země mladá, byl povrch země suchý a horký. Celý svět se rozpaloval horkem. Voda byla pouze na několika místech v malých jezírkách, které byly občas rozprostřeny v dálavách pouště a savany.

U jedné z nich bydlel velký pavián, který se prohlásil za vlastníka vody v jezírku a začal ji strážit. „Tato voda je pouze moje a nikdo jiný ji pít nebude,“ řekl si. Jak řekl, tak udělal. Vždy vyhnal každého, kdo se chtěl napít.

Dokonce si vybudoval strážní budku a veliké ohniště, aby mohl strážit vodu i v noci, kdy je v poušti velký chlad.

Jednou šla okolo zebra a byla po dlouhé cestě skrz pustinu velmi žíznivá. Její kožich byl zářivě bílý a její zářivá srst ji dělala nejkrásnějším zvířetem pouště. Pomalu se šinula k vodě a chtěla se napít. Když v tom ze strážního domku vyskočil pavián a začal rozzlobeně křičet. „Kdo jsi? Jdi pryč! ta voda je pouze má.“

Zebra neměla náladu poslouchat lakotného paviána a zprudka odpověděla: „Tohle není tvoje voda ty ošklivá opice! Ta voda je všech.“ A v klidu se napila.

Rozvášněný pavián, řekl zebře, že pokud bude chtít i nadále pít z „jeho“ jezírka, bude si muset vodu vybojovat.

A tak se zebra vrhla s paviánem do zuřivého boje. Váleli se v pevném sevření okolo jezírka. Když v tom zebra ukončila boj prudkým kopnutím paviána. Úder byl tak prudký, že odmrštil paviána na vysokou skálu daleko za jezírkem.

Kop byl tak prudký, že i sama zebra ztratila rovnováhu a upadla na záda. Bohužel spadla do ohniště paviána, a tak prudce, až se polínka v ohni rozletěla do všech stran. Velká část, když opět padala k zemi, popálila zebře její zářivě býlí kožich.

Zraněná a poděšená utekla hluboko do travnaté savany, kde od těch dob žije. Černé pruhy do jejího bílého kožichu vypálila hořící polínka paviánova strážního ohně. Od těch dob nosí bíločerné pruhování, jaké nemá žádné jiné zvíře na světě.

Naopak pavián si odnesl z boje lysou a červenou zadnici, jak ho zebra nakopla. Hledá úkryty ve skalách a tváří se velmi rozzlobeně, protože přišel o své panování nad vodou.

Zdroj:  http://www.afrikaonline.cz/pohadky/